Protože nám plážový život celkem šel, rozhodli jsme se v něm pokračovat. Jižní Bali je plážemi poseté a táhnou se prakticky od letiště až bůh ví kam.
Ale aby ten náš plážový život nebyl zase moc povalečský, přidali jsme k tomu dneska surfování. Přesněji řečeno, Vendy pozorovala surfaře z pláže, protože se stále ještě nesmí moc koupat a já jsem se asi hodinku plácal se surfem ve vlnách v okolí zkušenějších surfařů.
Občas se člověk musí vypořádat s nabízeči čehokoliv (dnes mě například překvapil plážový prodejce šípů – zmrzliny a tak ještě celkem chápu ale tohle mi prostě hlava nebere), zjistil jsem ale, že poměrně efektivně funguje česká věta „Neumim anglicky, nechci taxi a nebudu si nic kupovat“. Jinak je tu ale krásně.
Koneckonců bydlíme jen pár minut od pláže, tak ještě aby se nám tu nelíbilo.
Napsat komentář