Do Saigonu jsme letěli hlavně, kvůli nákupu motorek a zároveň to byl náš výchozí bod pro cestu do Hanoi. Když už jsme ale ve městě byli, řekli jsme si, že se koukneme po pomátkách a uvidíme na co narazíme.
Bagety – Bánh mì
Narazíte na ně na každém rohu a stojí 10-20Kč – podle toho co dostanete dovnitř. My jsme zašli do údajně vyhlášeného stánku, kde jsme si naporoučeli za 16Kč všechny možné ingredience. Zapomněli jsme, že tím pádem nás čeká i koriandr, který nikdo z nás úplně nemusí. To nás sice nepotěšilo, ale ani nepřekvapilo. Co nás překvapilo byli chilli papričky, po kterých nás pálily pusy tak, že jsme málem volali hasiče. Naštěstí neznáme číslo… Jinak jsme se shodli, že byly super. To, že pálili ve skutečnosti dvakrát jsme zjistili až později.
Pouliční prodavači
Jsou všude a i když nejsou tak agresivní jako třeba na Bali, opakované nabídky všeho možného vás neminou. Lístky do loterie, zapalovače, brýle a nevím co všechno ještě. Nejhorší bylo, že ještě než jsme vyráželi, tak jsme měli v plánu si nějaké brýle koupit. Teda alespoň já. Jednomu z prodavačů jsem tedy podlehl a Máša se ke mě přidal. Značkové brýle SPY jsme po smlouvání ze 350Kč pořídli za 120.
Lukášovi se do koupě moc nechtělo, takže mu je prodavač nabídl dokonce za 80, čemuž se už nedalo odolat. Takže nás s Mášou vlastně okradl.
Palác nezávislosti
Aby v tom bylo taky trochu kultury, zašli jsme na prohlídku do paláce nezávislosti. To je to místo, kde v roce 1975 skončila válka a severní Vietnam definitivně dobil jižní a sjednotil zemi. Long story short, komouši vyhráli, američani jeli domu.
Krteček
Hned u vchodu jsme narazili na starého známeho z našich dětských let – totiž z dob, kdy jsme ještě koukali před spaním na večerníčka. Krteček! Nejdřív jsme ho tak nějak přehlídli, ale pak nám došlo, že to vlastně vůbec není normální, a že tady vlastně tak docela nemá co dělat. Ale prostě tu byl.
Tanky
Na zahradě jsou repliky tanků, které tu jako první před 40ti prorazily brány. Byly to ale jen repliky a nejspíš už nejezdily, jestli vůbec někdy. A střílet by nás z nich asi taky nenechali.
Stíhačky
To stíhačka se nám líbila víc. Kromě toho, že to v parku tak úplně běžně nepotkáte nás taky překvapilo, že ta bestie unese přes 3 tuny bomb a k tomu ještě munici do kulometu. Ok, tanky na ulici taky běžně nepotkáte (alespoň ne u nás), ale třeba na Žižkově jeden je.
Vrtulníky
A na střeše je emerickej vrtulník. A vedle něj dvě kolečka označující, kam dopadly bomby shozený vietnamskym Jamesem Bondem. Tenhle týpek údajně pronikl na nepřátelský letiště, ukradl letadlo a pak to s ním tady vybombardoval.
Strýček Ho
Takhle tady říkají Ho Chi Minh-ovi, což byl vrchní komunista Severního Vietnamu, který se rozhodl sjednotit zemi dobitím jižní části. Konce války se sice nedožil, ale to co po něm zbylo nakonec výhrálo válku za něj, pro něj a v jeho jménu. A tak tady má všude sochy a pojmenovali po něm i Saigon – tedy vlastně Ho Chi Minh City. A říkají mu „Strýček Ho“.
Katedrála Notre-Dame
V Paříži taky jednu mají, tak proč ne v Saigonu. Pokud si ještě dobře pamatuju tu z centra metropole bagetožroutů, tak tohle je spíš taková chudší sestřička. Na Vietnam dobrý.
Avengers Tower
Zlatým hřebem a vrcholem naší návštěvy Saigonu byla centrála Avengers! Bývalá budova Stark Industries, kde bydlí multimiliardář Tony Stark a kde má také uloženou většinu „supermoderních protéz“, díky kterým si vysloužil přezdívku Iron Man.
Přišlo jsme na to docela náhodou, ale udělalo nám to všem radost. Takhle blízko jsme ještě žádnému ze svých oblíbených superhrdinů nebyli.
Napsat komentář