K jezeru Kanchikudichchiaru Tank jsme se vypravili ještě jednou, ve složení Mára, Michael, Pepa a já. Kluci pořádně krokodýly ještě neviděli a mně se ten den nechtělo surfovat. Výprava dopadla výborně. Nejen že jsme viděli krokodýly, povedlo se nám ulovit čtyři ryby od místního rybáře 🙂 .
Tiše jsme na břehu jezera koukali na krokodýly, najednou nás zmerčil rybář a připlul k nám na svojí rybářské bárce až z poloviny jezera. Hned začal ukazovat a prodávat ryby. Neuměl anglicky, ale v písku napsaná cifra byla jasná. Pepa sice zvládl ryby držet v ruce, já se trochu lekala, když sebou škubaly a ostatní stály stranou. Rybáři muselo být zřejmé, že s rybami nemáme velké zkušenosti. Nicméně nám nadšeně prodal čtyři kousky a ještě ty omdlelé vyměnil za ty nejživější.
V postu od Michaela Krokodýli znovu a lépe, včetně úlovku! je dobře popsáno, jak jsme si s kořistí poradili. Ve zkratce se dá napsat, že to nebylo vůbec jednoduché. Trvalo nám docela dlouho než nám došlo, že bychom měli ryby zabít. Pak nám zase chvíli trvalo, než nám došlo, že bychom měli ryby vykuchat.
Měli jsme štěstí a v krámku s palačinkami, kde jsme se stavili na snídani, nám nabídli dvorek za domem k vykuchání a očistění ryb. Paní domácí nám pomohla sundat šupiny a ploutve z ryb, Pepa je pak vykuchal. Majitelé krámku nám dokonce poskytli led, který Pepa obouchal skleněnou lahví od Fanty zevnitř mrazáku na zmrzlinu.
Pepa byl vlastně hrdina dne. Zvládl vzít ryby do ruky, zabít je, vykuchat je. Nemluvě o tom, že si před pár dny koupil za pěkných 800 rupií (asi 150 Kč) kvalitní mačetu.
Večer jsme si ryby ogrilovali na ohni, který jsme udělali na pláži a nutno říct, že se povedly. Lukáš s Pepou a Michaelem k tomu všemu chytli kraba, tak i na něm si kluci s Evčou večer pochutnali.
Byli jsme docela velká parta, proto jsme jezdili na výlety na dvakrát. Část party jela na výlet a zbytek (Kačka, Michael, Pepa a já) jsme se nudili. Vytáhli jsme hennu dovezenou ze Singapuru, zábavu za pár korun k nezaplacení.
Když jsme nebyli na výletech, surfovali jsme a odpočívali na pláži. Jindy jsme po večerech ochutnávali místní rum Arrack. Rána pak byla trošičku náročná.
15. srpna se blížil konec našeho výletu. Trochu smutně jsme se rozloučili s Whisky Pointem, sbalili si věci a vyrazili z východního pobřeží na pobřeží západní, kde leží hlavní město a letiště.
Napsat komentář