V Yogyakartě jsme díky sopečným problémům s létáním měli jen jeden celý den, tak jsme se ho rozhodli využít na plno. Vstali jsme ve 3:40 ráno a vyrazili na Borobudur, největší buddhistický chrám na světě, na východ slunce, což je údajně úchvatná podívaná.
Vyparkovali jsme skútr který jsme dostali jako kompenzaci za jednu nevyužitou noc od majitelky našeho ubytování zdarma a začali ho zkoumat. Byl to podivný hybrid, něco mezi fichtlem a skútrem. Měl jen jednu páčku na pravém řidítku, což byla brzda, manuální převodovku která se ovládala sešlápnutím dvou pedálů (jedním se řadilo nahoru a jedním dolů) a celé čtyři rychlosti. Po chvíli jsem ale nastartoval, zařadil jedničku a vyjeli jsme.
Cesta nám zabrala asi hodinku ale byla celkem zima a tma. Před vjezdem do areálu chrámu nás odchytil jeden z místňáků a vysvětlil nám, že chrám otevírá až v 6 hodin (po východu slunce) ale že nás může doprovodit na vyhlídku ze které ke vidět východ slunce a výhled na Borobudur. Za 50 000 rupií (asi 90 Kč)… Chvíli jsme se zdráhali ale protože areál chrámu byl skutečně ještě zavřený a měli jsme dost času se případně vrátit, nakonec jsme se s ním domluvili na 20 000 rupiích (asi 35 Kč) a následovali ho na skútru.
Ujeli jsme něco přes 5 km a ke konci jsme skutečně viděli cedule na Borobudur sunrise, tak jsme si říkali, že to bude fajn. Po příjezdu na parkoviště jsme ještě pokračovali asi 15 minut pěšky až jsme došli na vyhlídku, kde už čekaly desítky dalších turistů.
A jak tak stojíme na vrcholku hory obklopeni mlhou a čekáme co se bude dít, dochází nám že východ slunce má být už za pár minut ale mlha se asi jen tak nezvedne.
O něco později než měl být východ slunce sice nakonec vylezlo ale úchvatná podívaná, na kterou jsme se těšili, to teda nebyla.
Udělali jsme pár fotek aby se neřeklo a taky jako důkaz, že jsme fakt dokázali takhle brzo ráno vstát a vydali se zpět na Borobudur.
Čekali jsme obrovský monument, na který budeme po schodech šlapat alespoň čtvrt hodiny ale chrám je ve skutečnosti o dost menší. Přesto je to úchvatná stavba a stálo za to se tam podívat. Navíc, díky tomu, že jsme tam byli takhle brzy ráno, tam ještě nebylo příliš mnoho turistů.
Po Borobuduru jsme se vrátili k našemu ubytování na kebab, dali si sprchu, trochu odpočinuli a vyrazili na Prambanan, což je pro změnu hinduistický chrám.
Prambanan je na rozdíl od Borobuduru komplex několika menších staveb, kterými se dá různě procházet a z nichž každá je zasvěcena jiné mýtické postavě.
V okolí hlavního komplexu je ještě několik dalších chrámů, které jsou taky fajn a ani se v jejich okolí nevyskytuje moc lidí. Aby jsme to všechno stihli, udělali jsme si malou okružní jízdu na kole.
Zítra ráno směr Singapur, kde se potkáme se zbytkem ztracené party!
Napsat komentář